Etapovost vývoje
Tak jako většina hradů, nebyl ani Nový hrad postaven v krátké době, nepřerušované politickými či majetkovými okolnostmi. Vlastní stavební vývoj probíhal po mnoho let a byl přímým důsledkem vojenské potřeby jeho jednotlivých držitelů. Na základě zaměření a následně provedené analýzy dnešního stavu zříceniny, můžeme s velkou mírou pravděpodobnosti hovořit o určitých stavebích epochách, jež probíhaly jako ucelené celky a které přinášely Novému hradu skokový růst. Datování těchto epoch můžeme pak provést na základě fortifikační a strukturální analýzy v souvislosti s politické-ekonomickou úvahou a ověřené byť i sporými historickými údaji. Vlastní rozdělení vzniku a vývoje hradu můžeme tedy spatřovat ve čtyřech základních etapách.
1. etapa
Jádro hradu
(název „Fürchtenberk“ cca 1325 – 1330)
2. etapa
Vznik 2. a 3. hradebního okruhu, vnějších hlídkových věží a hradního paláce
(název „Nový hrad“ cca 1371 – 1374)
3. etapa
Uzavření dolního hradu zdí s baštami (po roku 1420)
4. etapa
Vznik opevnění první a druhé brány (kolem r. 1445)
Způsoby vazby jihovýchodní bašty u třetí brány na její opevnění, dokazují skutečnost vybudování hradby mezi první branou a touto baštou až ve čtvrté etapě. Tu můžeme uvést do souvislosti s loupeživou činností již zmíněného Bernarda z Cimburka, který hrad kupuje od svého nevlastního bratra – Beneše z Valdštejna. Tomu byl hrad zastaven roku 1436 a již po tomto letopočtu je výslovně uváděn jako sídlo šlechtice. Je jisté, že se Bernard z Cimburka rozhodující měrou zasloužil o dobudování hradu do jeho konečné podoby a plné síly v takovém rozsahu, že se Nový hrad stává největším hradebním systémem severní Moravy. V té chvíli již hrad zaujímal veškerý volný rozsah hradního kopce a budování nových opevnění nebylo možné. Činnost byla proto soustředěna hlavně na zdokonalování obranné techniky a úpravy terénu. Těsně před obléháním hradu bylo opevňováno také území dolního hradu, a to vybráním terénu ze dvou míst v délce několika metrů. S jeho použitím bylo pak následně vytvořeno několik vnitřních obranných teras, vzájemně vyvýšených, které měly za úkol znevýhodnit nepříteli, proniknuvšímu přes rozsáhlé hradby boj muže proti muži, či spíše pak vybudování si základny právě v těchto místech. I ono bylo však rozsahově tak nadměrné, že mohlo být hájeno jen s velkými potížemi.
Je pravděpodobné, že právě mohutnost a obrovský rozsah hradu byl jeho největší slabinou a růst zárodkem jeho konce.
Závěrem
Tím také končí čtvrtá, závěrečná etapa růstu a vývoje hradu, a ne jen pro hrad samotný, ale bohužel i pro mnohé z nás, končí jednou a provždy.
Máte dotazy, návrhy, nebo připomínky? V tom případě je tu pro vás Kniha hostů, ve které je možné zanechat vaši zprávu. Na všechny slušné a neanonymní příspěvky se budu snažit co nejdříve odpovědět.
Web www.novyhrad.cz je součástí národního kulturního dědictví ČR a jeho obsah podléhá licenční smlouvě Creative Commons BY-NC-ND
© 1997 -
2025 Václav Jokl • Veškerá práva vyhrazena • Licenční podmínky
